Přeskočit na hlavní obsah

Battleship - filmové lodě efektně, s humorem, mraky klišé a Rihannou

Upozornění: Článek obsahuje spoilery. Bez nich to nejde.

Hráli jsme je všichni a někteří z nás je hrají stále. Lodě. Čtverečkovaný papír, tužka a už to jelo. A13...voda. C5...voda. F9....zásah. Potopená. Jednička byla vždy nejtěžší. Kdyby tak americká armáda věděla, že si tuhle srandu jednou zahraje s mimozemšťanama.

V novém filmu Petera Berga, který posledně udělal z Willa Smithe alkoholika a supermana v jednom (Hancock), se stanete svědky prvního kontaktu s mimozemskou civilizací, která má o několik generací vyspělejší technologii. 
Nakonec se ale ukáže, že jen to k vítězství nestačí a chce to mít srdíčko.

Na straně lidstva je totiž černý kůň, talentovaný flákač Hopper (Taylor Kitsch), co balí holky na kuřecí burritos a neví co se životem. Naneštěstí v USA to chodí tak, že každý ňouma se může stát americkým mariňákem a nakonec to zvládne náš hrdina i přes svoji nedisciplinovanost a opovrhování pravidly. K tomu mu pomůže i jeho bratr a vnadná přítelkyně (Brooklyn Decker), kterou ulovil na burritos a která je shodou náhod dcera nejvyššího velitele mariňáků (Liam Neeson). Jen malá ukázka klišé, kterých je ve filmu opravdu hodně a bijí do očí více než jinde.

Když se při masivním cvičení na moři začnou kolem amerických lodí objevovat neznámé předměty z vesmíru, začne pomalu atmosféra houstnout a na klišé zapomenete. V první řadě je Battleship podívaná, která se jen tak nevidí. Triky s vodou obecně patří k těm nejtěžším a zde se akční scény odehrávají z velké části na vodě. A že to vypadá fantasticky? Však se podívejte na trailer. Nejvíc se mi ale líbí fakt, že bitvy se skutečně odehrávají ve stylu těch našich na papíře. Jednou pálí lidé, pak zase emzáci a díky tomu, že mají technologie někde úplně jinde, je vždycky to očekávání útoku z jejich strany plné obav a napětí.

Emzácké granáty létají vzduchem jako obrovské bonbóny, který navíc bouchnou až když jsou zavrtané v trupu lodi. Prostě masakr. A co teprve jejich nenažrané koule, které chroupou vše, na co přijdou. I když to úplně pravda není. Nechtějí zničit vše za každou cenu. Mimozemšťané v Battleship jsou totiž velkým (a příjemným) překvapením. Je to jeden z aspektů filmu, který klišovitý vůbec není a díky tomu u mě bod navíc. Nejsou to fujtablíci, brouci, ani jiná havěť. Z velké části se podobají lidem, akorát jsou přizpůsobení životu na jiné planetě. Své cíle si vybírají velice pečlivě. Jdou po tom, co je může ohrozit a nakonec jejich hlavním úkolem je odeslání signálu domů, aby....tam už si můžete doplnit co chcete, protože to ve filmu není jasně řečeno. Ze strany lidí je pouze naznačena domněnka, že mimozemšťané navštívili Zemi za účelem kolonizace. Každopádně jejich zpracování je podle mě velmi rozumné, realistické a tím paradoxně působí nebezpečněji - jsou totiž skoro jako my.

Na naši planetu se ale dostali až po vyslání signálu lidmi, kteří se tím snažili o kontakt s jinou civilizací. Lidé jsou vlastně v Battleshipu v pozici zvědavců, kteří do neznámého střílí jako první, protože se bojí. Strach vždycky vede k útěku, nebo k útoku a lidé si zde vybrali druhou variantu, což v souboji proti jasné přesile by v reálu byla osudová chyba. Tohle je ale film, kde se pravidla a koneckonců ani fyzikální zákony příliš nedodržují. Což při pohledu na smykující torpédoborec dojde snad úplně každému. Nebo když se kormidla staré bitevní lodi ujmou veteráni, to už se hlasitému pousmání (v mém případě téměř vyprsknutí vody při jejím popíjení) neubráníte. A ty hlášky těch dědulů jsou také k popukání. Battleship je totiž kromě akčního filmu také velmi dobrou komedií (ten úvod s krádeží burritos, mňam).

Pak zde máme vědce, který pracuje na ostrově se satelity, které vyslaly onen signál do vesmíru. Ten vědec vypadá jak Borat, mluví jak Borat a po chvilce začnete váhat, jestli je to vůbec věděc (nebo Borat?). Diví se všemu, je hotovej z NASA a když se vplíží do mimozemšťany obsazeného území, dokáže ukrást jeden strašně důležitý kufřík před nosem jednoho z nich. Ptáte se jak? Prostě najednou zmizí, uteče a po pár metrech v klidu s přístrojem pracuje. Tohle je jedna z těch scén, kdy si říkáte, co to kur*a má jako být?

Jak to nakonec dopadne je jasné jako facka. Lidé zvítězí, Hopper si vezme kozatku za ženu a mají spolu jednoho malého mimozemštánka. Ne kecám, ale kozatku si vezme, to každopádně.

Vizuálně je Battleship velmi koukatelný film. Výbuchy a padající trosky (hlavně ve městě) jsou jako balzám na duši. Že za tím stojí Hasbro (Transformers) je znát. Destrukce je zde na úrovni a přesto jsem neměl pocit, že už bych to někde viděl. Nakonec v tom je celý Battleship svěží a v tom tkví jeho síla. O hudbě příliš básnit nemohu, protože až na úvodní skladbu (á la Tron_ Legacy) mě Steve Jablonsky nedokázal oslovit. Přeci jen zvukové efekty akčních pasáží jsou zkrátka víc do uší bijící. Nakonec ale jako celek film hodnotím velmi pozitivně a dokonce bych jej v určitých momentech zařadil po bok kultovního Starship Troopers (humor, nadsázka, absurdita).
Ještě poznámka na konec. Atmosféra filmu se mění každou chvíli, přesto v těch vážných scénách jsem měl opravdu až mrazení v zádech a říkal jsem si, že takové setkání s mimozemšťany bych nechtěl nikdy zažít (což také zazní ve filmu z úst Rihanny, která není špatná, ale celkově příliš prostoru nemá). Brrr.

Viděno v kině: ANO.
ČSFD*: 4/5

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

MS v Brazílii je prostě úžasné

Jakožto fotbalový ateista, co na čutanou kouká jen sem tam na nároďák a 1x za rok zajde na Dynamo Č. Budějovice pobavit se inteligencí některých fanoušků a obdivovat oscarové výkony většiny hráčů, musím s čistým svědomím říct, že probíhající MS v Brazílii si neskutečně užívám. A neříkám to jen proto, abych frčel s dobou nebo, že bych byl pod vlivem nějaké reklamní masáže. Jak už bylo po neskutečném zápase Španělsko x Nizozemsko mnohokrát řečeno, tohle je reklama na fotbal. Snad každý zápas si zatím zasloužil absolutorium, padá nejvíce gólů v historii, nad šikovností některých hráčů zůstává rozum stát a při všech těch kličkách, přihrávkách a střelách se mi na rtech objevuje úsměv plný radosti a obdivu. MS v Brazílii je navíc výjimečné a vzrušující v mnoha dalších aspektech. Poprvé je zde použita technologie kamer v brance, která podobně jako jestřábí oko v tenise do hry přináší určitou jistotu a spravedlnost ve sporných situacích. Konec (ne)uznaným gólům, které měnily dějiny šampio

Wake up and smell the ashes...

Někdy se začít musí. Sice jsem nějakou dobu odolával myšlence vytvoření čistě osobního blogu , kam si čas od času zajdu odplivnout, když se mi něco nebude líbit nebo naopak zajásat, když to za to bude stát, ale nakonec jsem podlehl. Teď už se jen postarat o obsah, kterým budu ventilovat své emoce, názory a moudra. Zní to snadno, ale samo to nepůjde. V úvodním příspěvku na blogu nemůžu nezmínit původ jeho názvu, ačkoliv to zase není tak těžké odvodit. Poločas rozpadu je definicí fyzikálního jevu označovaného anglickým výrazem half-life , což už samo o sobě je dost sexy z pohledu fandy této legendární FPS , ale jen kvůli tomu jsem tento svůj vůbec první osobní blog (nepočítám-li  Posterous , kde jsem s ním původně začal), nepojmenoval. Jestli ale čekáte, že vám hned na začátku objasním, co takový poločas rozpadu má s mojí osobou společného, tak to čekáte marně. Berte to prostě tak, že každý blog se musí nějak jmenovat a třeba časem to celé zapadne do sebe. T½

Mazání účtů na YouTube aneb je potřeba vysypat koš

Čím dál tím víc si začínám myslet, že tohle nepřichází zvenčí, jak se nám YouTube snaží namluvit a jak jsem to ze začátku chápal i já. Nemá to logiku. Proč by nějaká firma usilovala o zabanování videí nějakého "neznámého" účtu s pár desítkami či stovkami odběratelů?       Napadla mě jiná, možná trochu za vlasy přitažená teorie, ale logiku má. Nárůst účtů, kde uživatelé "tvoří" gameplaye z her, je obrovský. Podle mě herní videa na YouTube a tzv. let's playeři jsou v drtivé převaze oproti jiným tvůrcům, kteří vyrábějí např. vlastní hudbu, komentují dění kolem sebe nebo jen videoblogují. Nahrávat herní videa je snadné, zvládne to i pětileté děcko a uploadovat v plné kvalitě několikagigový soubor už je jen otázka času. Když to jde, proč to nedělat?  YouTube je přeci zdarma pro všechny (...jak dlouho ještě?).  Otázkou je, kdo se na ten odpad, co drtivá většina let's playerů produkuje, reálně dívá? Stojí YouTube za to mít na svém úložišti hodinové video, kt